Novinové články
Trapné divadlo v Heřmanově Městci
O víkendu se hrálo utkání I. A třídy mezi domácím „Heřmaňákem“ a Chocní, ale je výsledek důležitý?
Kdyby existovala ještě soutěž „Chcete být milionářem“, tak by otázka, kdo hraje fotbal, asi nepatřila k těm, na kterých byste vyplýtvali všechny své nápovědy. Takže jasná odpověď: fotbalisté a jedeme dál. Jenže... Svoje utkání ještě často hrají tři králové. Sem tam se stane, že by potřebovali do ruky spíše slepeckou hůl než píšťalku a praporek. Platí, že nejlepší rozhodčí je ten, kterého nevidíte (tím samozřejme nechci říci, že sudí schovaný při utkání za hospodou je dobrá volba). Když je sudí v utkání vidět, je to špatné. A v Heřmanově Městci rozhodčí vidět byl.
Požil sudí před zápasem alkohol?
Utkání řídil zkušený rozhodčí František Vaniš. Podle choceňského fotbalisty a v civilu učitele Petra Drvoty to z něho „táhlo jako ze sudu“. To, že byl sudí údajně pod vlivem potvrdil nezávisle na Drvotovi další hráč – David Šrut: „Nikdo jim nic nedokáže, ale jsem si jistý, že hlavní požil“. Trenér Heřmanova Městce Vratislav Richtera k výparům z úst rozhodčích řekl: „Nemohu vám nic říct, když jsme si podávali ruku, tak jsem necítil nic.“ Sudí zápasu Vaniš opilost sebe a svých kolegů komentoval slovy: „Nikdo z nás si nic nedal, za tím si stojím.“ Delegát utkání je přesvědčen, že si nikdo z rozhodčích před ani v průběhu utkání „nepřihnul“.
Proč byl vyloučen choceňský Šrut?
Choceňští hráči se rozčilovali nad tím, že byl vyloučen jejich nejlepší hráč, David Šrut. Dokonce se nebáli vyslovit domněnku, že Šrut musel ze hřiště kvůli tomu, že byl nejlepší. Petr Drvota rovnou řekl: „Lituji mého spoluhráče Davida Šruta. Vyloučen byl za to, že byl faulován. Stál jsem vedle rozhodčího, když celou akci zinscenoval. Opravdu. Ani v ČT by nevymysleli takový scénář. Radost pohledět. Cimrmanovský ´první aut v dějinách šachu´ byla proti takto vedenému zápasu vážná věc. Rozhodčí nás navíc v zápase přehlížel a když ne, tak hrubě urážel. “ Rozhodčí Vaniš viděl celou situaci takto: „Hráč Šrut byl faulován a dožadoval se ošetření. Jenže já jsem byl od něho tři metry a viděl jsem, že to na žádné ošetření není. Nicméně jsem mu přesto zavolal nosítka. Hráč díky tomu, že ho z nich pořadatelé vyklopili odkulhal za hrací plochu sám. Po ošetření se vrátil na hřiště a začal mi vykládat o tom, že to byl faul. Takže jsem mu dal druhou žlutou kartu. Měl ke mmě průpovídky a znemožňoval mi řízení utkání, otravoval mě. Začal se mnou diskutovat a to já nestrpím, takže jsem mu poprávu dal žlutou kartu. Vím, co si ke mně hráč může dovolit a co ne. V každém zápase mám stejný přístup. Jak se mnou někdo začne diskutovat, dostaně bez milosti kartu.“
David Šrut má oproti sudímu jiný názor: „Byl jsem zraněn. Rozhodčí ke mně přišel a začal mi říkat, že jsem toto zranění už měl. Přitom mi z toho tekla krev. Po chvíli, kdy jsem ležel, mi zavolal nosítka. Z těch mě bohužel pořadatelé po cestě vyklopili. Takže jsem odkulhal za postranní čáru a nechal se ošetřit. Pomezní rozhodčí mě vpustil do hry. Já jsem vběhl do hřiště. Ihned ke mně přišel rozhodčí a řekl, že tohle divadlo bylo naposled. Jaké divadlo? Odpověděl jsem já. A za to jsem dostal druhou žlutou kartu.“ Vypadá to tedy skutečně, že by hráč Šrut rozhodčího provokoval? Domácí trenér inkriminovaný moment, kdy byl Šrut vyloučen, bohužel neviděl, takže se k němu nemůže vyjádřit. Delegát zápasu Ďuryš s Choceňáky hrubě nesouhlasí: „K žádným provokacím ze strany rozhodčího skutečně nedocházelo. Hráč Šrut byl na smrtelné posteli, a přitom ze hřiště odešel sám po svých. Hráč rozhodčího špičkoval, a ten ho chtěl nějakým způsobem to.... No prostě to nestrpěl. Hráč si z něho dělal srandu. Nechal si zavolat nosítka, která nepotřeboval. Hráče to určitě nebolelo tolik, aby pro něho musely být poslána nosítka.“ Postižený David Šrut poznamenal: „Jakou jsem si z rozhodčího mohl dělat srandu, když mi zavolal nosítka on? Já je nechtěl.“ „V tu chvíli, co byl hráč vpuštěn na hřiště, okamžitě zamířil k rozhodčímu a začal na něho dorážet. Což je podle pravidel nesouhlas s výrokem rozhodčího bez hanlivých a urážlivých výrazů, za což se běžně dává žlutá karta (kéž by se toto pravidlo dodržovalo striktně i v lize – pozn. autora). Ať si říká, kdo chce co chce, ale já jsem jednoznačně viděl, že hráč šel za rozhodčím“, řekl delegát Ďuryš. Že by se všichni dotázaní dívali každý na jiný zápas?
Měla branka skutečně platit?
Korunu celému „zvláštnímu“ zápasu dodala branka v páté minutě nastavení. Podle sudího Vaniše se jednalo o první minutu nastavení. Zajímavé je, že v Heřmanově Městci je časomíra s ručičkou, která byla za „pětačtyřicítkou o větší kus než o minutu... Trenér Městce popsal celou situaci takto: „Prudkou střelu našeho hráče zpoza šestnáctky brankář Chocně vyrazil. Odražený míč dohrával první hráč, trefil brankáře. Přišla další dorážka od jiného hráče, která znamenala branku.“ K případnému ofsajdovému postavení řekl Rychtera: „Naše střídačka byla na vzdálenější straně, takže těžko říct, jestli se o ofsajd jednalo, nebo ne. Je tedy otázka, zda při první střele našeho hráče, stál domácí fotbalista v takovém úhlu, že bránil brankáři ve výhledu.“ Sudí zápasu Vaniš možný ofsajd připouští: „První hráč co dorážel měl být v ofsajdu, nebo respektive využil ofsajdovou pozici. Byla to tak specifická situace, že mladý rozhodčí Oulický to měl velmi těžké.“ Delegát zápasu byl ve středu hrací plochy a nemohl nic vidět, ale řekl: „Rozhodčí Oulický mi celou situaci dobře popsal a já mu věřím, že ofsajd byl.“ Vratislav Rychtera závěrem řekl: „Tím, že nastalo vyřazování rozhodčích z ligy, nastal posun sudích ze spodních pater směrem nahoru. A někteří tempu nestačí a zápasy nezvládají. O Vanišovi si ale myslím, že patří k těm zkušenějším sudím a chyby by dělat neměl.“
Pavel Ryšavý
Pozn.: Nevím proč, ale některé momenty z tohoto komentáře mně velmi silně připomínají naše pocity z utkání ve stejném Heřmanově Městci za řízení rovněž stejného HR p.Vaniše.... ŽE NA TOM NENÍ NIC DIVNÉHO ?!?!?